#
#
#
#
#

Tradiční karate je bojové umění, které ve formách (kata) ani aplikaci (kumite) nezávisí na svalové síle ani hrubé síle . Je to umění vynechání svalové síly a získání mistrovství ve formě či principech. Pouze tak můžeme během toho, kdy něco vykonáváme, zapomenout na formu a oprostit se od formy bez znásilňování principů. Navíc musíme zapomenout na sebe sama, abychom splynuli s protivníkem. Musíme ...

Nábor karate - chci začít cvičit #
Informace
RSS
Zpet

RYCHLÝ POHYB NOHOU A TĚLA

Jak je možné, že se staří japonští senseiové Nishiyama,  Okazaki, Kanazawa, Asai a další mohou vzhledem ke svému věku stále tak neuvěřitelně rychle pohybovat? Jaké je tajemství udržení takové rychlosti do tak vysokého věku? Tento článek se pokusí najít odpovědi na tyto otázky.

Mnoho studentů dokáže provést techniky, které vypadají opravdu dobře a určitě museli hodně pracovat, aby se k tomu propracovali. Přesto se však najde mnoho těch, kteří cvičí bez konceptu principů pohybu těla potřebných k vykonání techniky. Studenti často jen kopírují pohyby instruktorů a ty pak sice budou pro pozorovatele vypadat stejně, ale rozdíl bude obvykle v principech, které vyžaduje provedení daného pohybu a nikoli druh pohybu ať už je to úder, kop či cokoliv jiného.

Přirozený, snadný a ekonomický pohyb se zdá být tím podstatným a princip pohybu boků je jedním z nejdůležitějších faktorů jeho provedení.

Nejprve si musíme uvědomit jak se člověk pohybuje při chůzi, odtud pak můžeme odvodit provedení techniky proti soupeři. Tělo musí následovat určité principy, které jsou dány tím jak se tělo přirozeně pohybuje. Lidské tělo je v klidu vzpřímené a v podstatě rovné. Prsty na nohou směřují stejným směrem a chodidla jsou od sebe přibližně na šířku ramen. V této pozici se mohou chodidla jednoduše pohybovat dopředu i dozadu. Jestliže se začínáme pohybovat dopředu, tak první co se začne pohybovat jsou kyčle. Všimněte si jejich pozice, jsou mírně vpředu a horní část těla je vzpřímená. Pokud by bylo tělo vychýleno do strany, dopředu nebo dozadu tak by tato pozice byla nepřirozená a bránila pohybu.

Jestliže tedy provádíme například úder s výpadem dopředu, tak se nejdříve pohybují boky a ty přirozeně následuje zbytek těla. Při kopu přímo vpřed jsou boky také mírně dopředu což nám dovoluje pohybovat tělem přirozeně.  V obou případech je možný efektivní a plynulý pohyb, protože boky se pohybují rovně dopředu při začátku techniky. Tento princip pohybu boků je velmi důležitý, protože opačný pohyb než přirozený pohyb kyčlí má za následek neúčinnou techniku.

V začátku techniky při pohybu boků dopředu musí být boky nasměrovány do směru pohybu. Vytočené boky narušují techniku. Zkuste jít přirozeně dopředu a stejné je to s boky i v technice, kyčle musí být čelně do směru pohybu. To platí tehdy, kdy se pohybujeme dopředu při kopech a úderech. Kyčle musí být čelně přímo proti soupeři, protože to je směr v kterém tělem pohybujeme.

Pro karatistu na určité výkonnostní úrovni dovedností a zkušeností je pravděpodobně při kumite nebo sebeobraně nejdůležitější rychlost pohybu. Ta je ve výsledku rozhodujícím faktorem. Jak ji tedy dosáhnout, případně jak ji zlepšit? Co je nejdůležitější při vytváření rychlého pohybu těla či nohou?

Když se podíváte na filmové záznamy japonských instruktorů Enoedy, Asano, Tomity, Kawasoe atd. pořízené kolem roku 1970, tak jsou na nich zachyceni jak se pohybují velmi rychle a plynule a to je to čeho chceme dosáhnout. Na první pohled to vypadá, že jejich rychlost pramení z jejich mládí stejně jako u dnešních mladých adeptů. Ale je to jiný typ rychlosti než ten spojený s přirozeným nadáním a mladím rychlých atletů. Je to technika pohybu těla. U těchto instruktorů z Japonska je pohyb plynulý a vychází z kyčlí. Boky jednoznačně vedou ramena v pohybu dopředu z nohou, oproti velkému množství karatistů z Evropy, kteří pouze opakují techniky. To je základní důvod, proč se staří japonští instruktoři stále i v tak vysokém věku dokáží pohybovat velmi plynule a s velkou rychlostí. Porozuměli totiž technice založené na rychlosti těla a zvláště pak práci nohou. Celý systém je zaměřen na pohyb vycházející od pasu dolů. Boky, podbřišek, nohy a kotníky jim dávají rychlost pohybu pramenící z nohou a podlahy. Naopak lidé ze západu mají tendenci používat hlavně horní část těla. Samozřejmě, že dokáží v zápasu porazit i soupeře z Japonska, ale jejich rychlost bude s věkem klesat.

Myšlenkou našeho článku je pochopit, že cvičením karate a pochopením principů pohybu těla je možné si udržet velkou rychlost nohou do vysokého věku. Zatím co ostatní sportovci odcházejí do sportovního důchodu kolem 50.

Kanazawa sensei řekl: „Karate vychází z nohou“ a Kase sensei:“Tajemství karate je pochopit jak hýbat svým tělem.“ Jednoduché myšlenky, ale velmi složité dostat do praktického cvičení. Dobrým příkladem je Kawasoe sensei, který má úžasnou rychlost v pohybu těla. Jeho technika odpovídá tréninku na Takushoku univerzitě a JKA hlavním dojo. Není to nic speciálního pouze jeho technika pohybu těla s použitím správných principů. Kyčle a kotníky hrají velmi důležitou roli v jeho technice pohybu. Funguje to i bez nadměrného uvolnění v oblasti kyčlí a kotníků, kloubní rozsah není to nejdůležitější. Dokázat rozštěp není podmínkou správného cvičení pohybů těla. Ale je to rychlost otáčení boků a rychlost tlačení boků do směru pohybu vycházející z chodidel, to je nejdůležitější bod, na který klade Kawasoe sensei důraz. Říká, že pokud máte nehybné kotníky, tak musíte ohnout více kolena, abyste dokázali řídit techniku z podlahy.

Dvě jednoduché, ale důležité věci bývají velmi často přehlédnuty. První vychází z přirozeného pohybu. Obě kyčle by měly být stále paralelně, stejně jako při normální pozici by obě kyčle měly být ve stejné výšce. Je to základní technika, ale podívejte se do časopisů o bojových uměních a jsou tam cvičenci, kteří provádí gyaku cuki a obvykle mají kyčel na straně úderu níže nežli tu druhou. Není to přirozené, nechodíme způsobem, že bychom měli jednu kyčel níže než druhou, pokud ovšem nemáme nějaký zdravotní problém. Abychom udrželi kyčle ve stejné rovině, je nutná podsazená kostrč, napětí v podbřišku a hýždích. Stejně jako v čínských stylech bojového umění, kde to nazývají centrem, které nám pomáhá udržet rovnováhu a tok životní energie Ki.

Tou druhou opomíjenou věcí je přirozené ohnutí kolen, zvláště pak v zenkutsu dachi a při chůzi v zenkutsu dachi. Postavte se normálně do vzpřímené polohy (chodidla na šířku ramen) a ohněte krk, abyste viděli prsty u nohou, pak přirozeně ohněte kolena dokud nejsou v liniii s prsty u nohou, nyní máte kolena ohnutá přesně pro vaše zenkutsu dachi. Tlačení kolen ven nebo dovnitř není potřeba, měly by být pouze přirozeně ohnutá bez jakékoliv změny. Zadní noha musí být ohnutá i ve velmi „dlouhé a nízkém“ postoji. Není přirozené mít ztuhlou a zablokovanou zadní nohu.

V dnešní moderní době je často vidět jak karatisté cvičí velmi namáhavá posilovací cvičení s těžkými váhami, aby vytvořili sílu do svých technik nebo také každý den běhají hodinu a půl, aby získali vytrvalost, ale necvičí ani nestudují principy pohybu, které dokáží zlepšit jejich přirozený pohyb pro zbytek života. Důkaz můžeme vidět, stačí jen sledovat japonské instruktory. Jsou stále velmi, velmi rychlí, protože jejich pohyb pramení z boků a podbřišku společně s řízením pohybu z nohou. Kotníky samozřejmě hrají velkou roli v řízení techniky z podlahy , ale ty mohou být také zlepšeny cvičením. Nikdy není pozdě na zlepšení vašeho pohybu a následně rychlosti těla.

Dobré cvičení na uvolnění kyčlí a zrychlení rotace je jednoduše se postavit vzpřímeně jako na začátku článku a otáčet horní částí těla v rovině s kyčlemi a podsazenou kostrčí. Udržte rovný krk a hlavu na místě, pouze otáčejte tělem dokud nebude rameno co nejblíže bradě. Spojte tento přirozený pohyb se základními kryty a údery. Když máte rameno blízko brady tak proveďte kryt a jakmile vrátíte boky do čelní pozice proveďte úder. Jestliže to dokážete zopakovat i v postoji zenkutsu dachi  za použití venkovního napětí, pak jste dosáhli přirozené akce těla při úderu nebo krytu, kterou nazýváme „rotace“.

Krok dopředu například u oi cuki je odlišný případ od rotace, je to princip „posunu“ a to je právě ten okamžik, kdy je dobře vidět u starých japonských instruktorů zachování rychlosti i v pokročilém věku. Jestliže se podíváte na řadu karatistů ze západu tak si můžete všimnout, že první co se začne pohybovat při startu do oi cuki jsou ramena. Zatímco pokud budete sledovat trénink u JKA instruktorů tak si můžete všimnout pravého opaku. Jejich pohyb začínají nejprve boky následovaný rameny. Je potřeba trochu trénovat pozorování, abyste to dokázali rozlišit. Můžete si však všimnout, že to vypadá jako by je někdo držel za ramena zezadu a tlačil jim boky dopředu. Podobné je to i v případě mae-geri, kdy se při kopu tlačí boky dopředu ve spolupráci s kolenem přední nohy, kotník se ohýbá a přední noha využívá stehenní svaly k tomu, aby se stala zadní nohou, která tlačí tělo dopředu. Je to podobná akce jako, když sprinter startuje z bloku. Nejprve zatlačí zadní noha, aby se boky posunuly přes přední nohu, která se tím stane zadní nohou a může tak posunout tělo dopředu s velkou rychlostí.

V technikách karate je zahrnuto mnoho principů. Rotace, posun, vibrace atd. a všechny tyto principy mají jednu společnou věc, jsou to přirozené pohyby těla, které jsou uzpůsobeny tak, aby lidské tělo fungovalo s maximální efektivitou. Je velmi důležité studovat tyto principy stejně jako cvičit tělo. Samozřejmě, že potřebujeme velmi silné nohy a tělo, které posílíme tréninkem, ale správné používání principů je klíč k udržení rychlosti nohou i těla.