Počáteční načasování je nejdůležitějsí v karate i jiných bojových uměních. Čas pro start techniky je v momentu kyo, tedy šance je v okamžiku, kdy protivník nemůže provést svou techniku. Kyo nastává tehdy pokud se protivník fyzicky nebo mentalně pohybuje. Fyzické kyo vzniká pokud protivník právě provádí techniku,mezi technikami nebo pokud ztratil rovnováhu. Mentální kyo vzniká pokud je jeho myšlení zaměřeno na nějakou myšlenku, např. na protivníkovu techniku,má strach,je agresivní nebo pasivní a vyčkává.
Pokud jednou tuto šanci rozpoznáte musíte reagovat okamžitě, nemůže se dívat,analyzovat, rozhodovat a pak se teprve pohnout. Tento proces zabere přibližně 300 milisekund zatímco protivníkův útok zabere přibližně 200 milisekund. Jinými slovy reakce nemůže být řízena vědomě mozkem, stejně jako je mnoho různých způsobů jakými může protivník útočit tak je mnoho možnosti obrany, které by musel jeden člověk zvládnou analyzovat a reagovat s nimi v daném velmi krátkém čase. Reakce užívající oči a mozek májí za následek vyčkávání a způsobují emoce a výsledkem je neorganizovaná reakce.V Budo se učí, že máme vynechat mozek a vyhnout se vědomému zpracování v okamžiku vzájemného působení.
Jak tedy zkrátit reakční čas a nezapojovat vědomě mozek?
Je k tomu potřeba mnoho věcí, oči, dýchání, počáteční pozice těla (kamae), a koordinováná spolupráce všech těchto částí.
Oči
Je mnoho popisů jak používat oči, ale nejzákladnější je nazýván Enzen no Mettzke (dívání se na horu z dálky), když se díváme na horu z dálky vidíme ji celou, spíše než abychom se zaměřovali na detaily. Proto myslete,že se Vaše oči dívají zezadu a vidíte celého protivníka, sledujte ho bez úmyslu, spíše pozorujte než, že aby jste se dívali přesně. To Vás donutí sledovat celou situaci, nežli sledovat detaily. Udržíte si tím velkou pozornost.
Kami tanden (horní centrum energie)
Bod mezi obočím a kousek nahoru se nazývá horní centrum energie. Je to větev spodního centra energie v dolní části břicha odkud začíná náš pohyb. Z Kami Tanden dostáváme směr techniky a nasměřujeme naši energií skrz protivníka, jinými slovy pokud chceme, aby všechny svaly pracovaly společně do jednoho směru, tak potřebujeme pro výdech, který slouží k okamžité aktivaci svalů, mentální obraz před pohybem. Ve sportovní vědě se tomu říká „kladná zpětná vazba“.
Držení těla
Dobré držení těla je základní a velmi důležitá podmínka pro efektivní kontrolu pohybu těla. S rovnou osou (páteř má svá přirozená zakřivení, ale všechna jsou blízko rovné ose) může být posun nebo rotace boků ostřejší a plynulejší. Při dobrém držení těla jsou všechny svaly trupu i končetin plně funkční, protože jsou v rovnováze a správné délce, která dovoluje jejich optimální použití. Při dobrém držení těla mohou být starty technik ostřejší a silnější s maximálním použitím svalové kontrakce/relaxace neboli reakční energie svalů a také se můžeme rychleji pohybovat. Bez důrazu na detaily, mohou nastat poruchy v držení krční, zádové či bederní páteře, poškození v oblasti kyčlí, hyperprotažení kolen a deformace kotníků.
Centrum těla
Pokud máme dobré držení těla můžeme použít břišní stěnu k získání stabilní bederní páteře. Střed nám poslouží jako základ pro řízení paží a nohou. Jestliže tyto svaly kolem středu nejsou správně posíleny dochází zde k rozdělení sil a pohyb paží a nohou bude ve výsledku pomalejší. Slabší pohyb a vědomé rozhodování mezi technikami rukou nebo nohou znamená varování pro protivníka a jak bylo zmíněno dříve prodlužují reakční čas. Existuje přísloví: “nemůžeš střílet kanonem z kánoe”, proto vytvořte ze svého středu pevnou loď.
Dýchání
Reakce je skrze dech a dech zahajuje techniku, kterou děláme. Reakce dechem znamená přerušení času mezi podněty a odpověď vynecháním rozhodování a eliminováním času analyzy a řešení. Když dech začíná reakci i akci, reakce a akce jsou jedno bez mezery v čase. Je potřeba získat hodně zkušeností, aby tento koncept efektivně fungoval.
Reakce dechu
Řídící centrum dýchání je v nejhlubších částech mozku, dýchání je reflex a nepotřebuje vědomou kontrolu. Pokud jsme překvapeni a dostaneme šok reagujeme dechem před tím než si to uvědomíme, většinou se projevíme zvukem „hahhh…“
V karate používáme tento reflex, takže pokud se něco stane, reagujeme s výdechem (kiai) a technika tudíž navazuje na dech což je dovednost, která vyžaduje hodně tréninku.
Dech zahajuje techniku
Dýcháním řídíme všechny svaly těla. Dech tedy aktivuje svaly od chodidel do linie energie techniky. Řekli jsme, že dýchání je z podlahy, což samozřejmě doslova není pravda, ale je to důležitý pocit, že dech kontaktuje podlahu použitím tlaku do země a maximalizuje reakci od podlahy. Takovýmto použitím externí síly dojde k zvýšení energie našeho vlastního těla. Dýchání řídí břišní stěnu i zádové svaly a maximalizuje svalovou reakci neboli svalovou kontrakci/expanzi, takže můžeme zkrátit interval k přípravě na začátek pohybu, který bude rychlejší,silnější a bez jakéhokoliv zpětného pohybu. Vidíme tedy, že dech zahajuje akci svalů potažmo techniku a reakce je nezávislá na vědomí, což nám dovoluje reagovat na protivníkovu techniku před tím než ji vidíme nebo si uvědomíme, že ji provádí.
Dech zachycuje protivníkův rytmus během vytváření potenciální energie v našem těle
Když stojíte proti svému soupeři sledujte ho, ale nedívejte se na detaily, vnímejte ho jako stín, nenásledujte protivníka očima,raději užívejte dech k zachycení protivníkova rytmu a sladíte se s jeho rytmem, jeho dech se stavá Vaším dechem. Dokud náš dech kopíruje protivníkův dech, dech vytváří potenciální energii odpovídající tomuto rytmu. S každým výdechem se pupek posunuje zpět a vytváří tlak vzad, který vytváří potenciální reakci svalů. Dokud se pohybujeme s protivníkem tak musíme být v každém okamžiku připraveni na výdech, tedy výdej energie použitím presu do podlahy a použitím svalové reakce z dolní části trupu.
Systém těla – řídící stopa
Abychom se naučili reakci jako překlad protivníkovy akce na správnou techniku ve spravný okamžik a ve správné situaci bez vědomého řízení mozkem, musíme vytvořit paměťové stopy v nervovém systému. To se dá provest opakováním správné reakce, skrze správný řídící vzorec. Takže nemyslete na techniku když stojíte proti soupeři, tělo zná techniku na páteřní úrovni, ne na vědomé úrovni. Tyto zkušenosti mouhou být získány dvěma způsoby:
Tělo je naprogramováno na pohyb z centra použitím reakce z podlahy,všech kloubů a svalstva k provedení techniky v daném prostoru nebo směru.
Nebo druhý,že karatista mnoha opakováními s mnoha okolnostmi a různými typy soupeřů dospěl k bodů, že nervový systém ví ja má reagovat na jakoukoliv změnu bez přemýšlení. To znamená, že karatista umí splynout s protivníkem a odpovídat na jakoukoliv změnu na páteřní úrovni.
Ale může to vyústit ještě dál,že v soupeřově pohybu a držení těla lze vycítit a získat dostatek informacík tomu, abychom věděli o soupeřově pohybu nebo jakékoliv změně jěště než se tak stane.