V posledních pár letech můžeme pozorovat vlnu v popularitě cvičení bunkai (aplikací) kata jako protikladu k pouhému cvičení a předvádění kata jako formálního cvičení karate. Nad kata vzniká mnoho diskusí i nad jejími mnohými aplikacemi, ať už klasickými bunkai nebo více složitými polozápasnickými aplikacemi.
Avšak existuje i úplně jiný pohled s úplně opačnými argumenty, který říká, že je to plýtváním drahocenného času studentů, který by mohli strávit cvičením základních technik, různých forem kumite a cvičením kata přesně jak lze odvodit z jejich názvu (kata znamená formální cvičení). Někteří dokonce tvrdí, že kata i aplikace jsou úplně bezvýznamně strávený čas při cvičení, který by mohl být stráven zlepšováním techniky na vyšší úroveň efektivity i zručnosti v aplikováni s partnerem v kumite, zvyšování účinnosti při cvičení na lapách a boxovacím pytli atd. Ale není to tak, kata je srdcem karate a zdrojem vědomostí v karate. Nicméně pro studenty speciálně s nízkým technickým stupněm a jen s několika málo lety zkušeností je aplikování například Heian-Nidan proti 4 útočníkům z různých úhlů poměrně jednoduché. Je to opravdu plýtvání časem pro tyto studenty na této úrovni?
Paradoxně je mnoho velmi zkušených karatistů, kteří by souhlasili s tím, že je to plýtvání časem. Co je tomu příčinou? Je to jiný pohled na kata a to, že kata je tradice a měla by být samozřejmě cvičena přesně na každém tréninku, ale cvičení složitých sekcí z kata jako kumite je v jádru nerealistické. Představme si situaci, že dva studenti s hnědými pásy si přijdou zacvičit do dojo. Rozhodnou se cvičit nějakou aplikaci z Bassai-dai. Vezmou část z kata, vymyslí její aplikaci a cvičí ji jako řízené kumite po dobu půl hodiny. Střídají se na postech útočníka a obránce. Teď si vezměme stejnou půl hodinu, ale s jiným tréninkem. Jeden trénuje pět minut mae-geri do pytle a druhý gyaku-cuki do makiwary (se změnou ruky nebo nohy každých dvacet opakování). Pak se vymění a každý cvičí druhou techniku dalších pět minut. Pak budou oba dalších deset minut používat stejné techniky při cvičení ve dvojici s důrazem na vzdálenost a načasování techniky. Jeden útočí pomocí mae-geri a druhý blokuje a protiútočí s gyaku-cuki a pak naopak, jeden útočí s gyaku-cuki a druhý blokuje a protiútočí s mae-geri. Posledních deset minut budou znovu trénovat na pytli a makiwaře jako na začátku tréninku.
Zajímavé je,že i při druhé verzi tréninku cvičili aplikaci kata. Tyto dvě techniky mae-geri i gyaku-cuki jsou samozřejmě vybrány z kata. Mohla by to být kata Jion, Kanku nebo další, ale jsou to základní techniky z kata. A to je ten argument a jiný pohled na kata. Trénink jednoduchých technik s důrazem na kontakt, efektivitu, vzdálenost, načasování atd., což může být pro studenty (speciálně s nižším technickým stupněm) mnohem více prospěšné než strávení půl hodiny zkoušením aplikování složité páky na paži nebo sekvence pohybů z kata, která jsou ve stejné podobě v reálné situaci nepoužitelné, nehledě na to, že se při nich používala s největší pravděpodobností zbraň. Někteří lidé dokonce tvrdí, že takové cvičení vypadá na nižší úrovni než dan téměř komicky.
Kata v překladu znamená formální cvičení a jako taková je to estetická stránka umění. Zen v pohybu, sebe vyjádření, způsob jakým může karatista fyzicky vyjádřit své cítění pohybu a demonstrovat své já v karate.
Samozřejmě, že je velice důležité pochopit smysl aplikace každého pohybu, přesto ve všech druzích boje je jednodušší to nejlepší. Zeptejte se kohokoliv, kdo má zkušenosti se sebeobranou nebo je členem bezpečnostních složek co si myslí o tom, když mu předvede student se zeleným páskem palikaci Heian Yondan proti čtyřem útočníkům kolem sebe. Řekne Vám, že mu to připadá jako dobrý vtip. Proto je dobré pro tyto studenty cvičit kata jako celek pro zlepšení koordinace, koncentrace na každou techniku a pohyb, postoje, rovnováhy atd., tento seznam je nekonečný. Bude pro ně pravděpodobně mnohem lepší a také více pochopí pokud jim jejich sensei demonstruje aplikace, podobně jako se to děje v mnoha dojo s japonskými instruktory. Instruktor demonstruje aplikaci z kata, ale často pouze za účelem pochopení pohybu a ne nutně ji musí všichni cvičit. Někdy je ovšem vhodné cvičit aplikaci, pokud instruktor cítí, že to pomůže jejich osobnímu provádění techniky.
Sensei Asai v jednom rozhovoru řekl:“Kata je kata, a ta bývala vždy cvičena jako řízené kumite“
Nikdo opravdu nezná přesné aplikace kata, jsou to všechno jen odhady. Mnoho instruktorů karate tvrdí, že pokud student pochopí smysl pohybů v kata tak se jejich kata výrazně zlepší. Ale zároveň se výjimečně zabývají složitými aplikacemi, obvykle vyberou jednoduchou základní myšlenku k aplikaci, aby ji studenti snadno pochopili. Nikdo z nich Vám neřekne, abyste bunkai kata nikdy necvičili, máte je cvičit s ohledem na celkové schéma tréninku, účinnosti, reality a velmi důležitého načasování podle svých dispozic. Podívejte se na instruktory jako Kanazawa, Shirai, atd.. Oni vždy cvičí svou kata, někdy cvičí bunkai, vždy cvičí kihon a vždy cvičí na makiwaře a strečink.
Mnoho starých karatistů věří, že cvičení kata nás učí mnohem více důležité body než aktuální aplikaci pohybu. Učí nás principy efektivního pohybu a dynamiku těla společně s různými taktikami a strategiemi do boje. Dobrým příkladem může být mnoho otáčení, které se v kata vyskytují. Ty mohou být interpretovány je velmi výkonné, efektivní a jednoduché otáčivé útoky. Vezměme například pohyb z Heian Shodan po třetím age-uke, otočení s gedan-barai je extrémně dynamická akce. Gedan-barai je nepodstatné, může být nahrazeno jakoukoliv technikou ať už loktem, urakenem, hodem protivníka nebo čímkoliv jiným. Rychlé otočení, spinová akce vytváří sílu a výkon pro techniku a ne technika samotná. To je základ pohledu na aplikaci kata, princip pohybu těla a ne použitá technika.
Tento pohyb bývá často interpretován jako obrana proti dvěma útočníkům, jeden zepředu a druhý z pravé strany. Pak je udávána tato otáčecí akce jako velmi efektivní obrana proti útočníkovi na pravé straně. Můžete zjistit, pokud to zkusíte tímto způsobem cvičit s lapami, že postoj na konci tohoto otáčení hraje hlavní roli v účinnosti pohybu. Dosažení pevného postoje a okamžik zásahu musí být absolutně simultánní. Z toho plyne, že nohy jsou velmi důležité při přenosu síly a vůbec při vytváření úderu. Ale, takovéto cvičení není o aplikaci kata, aplikace kata je aplikovaní její taktiky a principu pohybů, které jsou nadčasové. Mnoho studentům pomůže spíše trénink vytvoření síly v tomto pohybu, než zkoušení obrany proti mae-geri a oi-cuki použitím přesných pohybů z heian-shodan. V reálné situaci se nikdy nebudete otáčet stejně jako v heian-shodan pokud budete krýt úder nebo kop, protože je to velmi pomalé a nepraktické. Avšak úder loktem s otočkou o devadesát stupňů je funkční a také často používán. Je to velmi stará technika pouličních bojovníků. Vypadá to jako byste se otáčeli pryč, ale zároveň udeříte protivníka loktem nebo paží do obličeje.
<!–[if !supportEmptyParas]–>Oi cuki (jedna z nejčastěji se vyskytujících se technik v kata) je jiný případ nepochopení a nedocenění akce těla. Zvláště efektivní je jeho pokročilejší verze, kdy nejprve vykonáváme krok vzad a potom vpřed s oi-cuki. Pokud máte svoji levou nohu vepředu, stáhněte ji zpátky k pravé a potom proveďte krok pravou nohou vpřed. Toto je velmi oblíbená technika u mnoho zkušených závodníků. Tato technika funguje rovněž při velmi krátké vzdálenosti a je velmi silná, protože používá váhu celého těla. A nemusí to být jen úder oi-cuki, ale také například úder loktem, hlavou nebo čímkoliv jiným. Je to dynamika těla co vytváří sílu. Proto někteří instruktoři radí svým žákům, aby se zaměřili na nohy a tělo místo aplikace technik rukou a to jim pomůže pochopit pohyb v kata a využít ji tak pro svůj rozvoj.
Toto je jiný pohled na aplikaci kata. Ne jen doslovné aplikování technik a pohybů z kata, ale používání principů pohybu těla, strategie a taktika je to co nás kata učí. A také je to důvod proč cvičení choreografických sekvencí z kata jako aplikace proti více útočníkům označuje mnoho starých učitelů jako „plýtvání časem“.